Osm hodin o průmyslové krajině a její historii
Petr Skála
- 19. leden 2011, 22:33:19
PRAHA (19. ledna 2011) - Posedmé se již konala v Praze mezinárodní konference zaměřená na historickou geografii a věnovaná tentokrát Průmyslové krajině a kulturnímu dědictví. Přes sedmdesát posluchačů z řad geografů, historiků, archiváčů, kartografů si ve Velké geologické posluchárně Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Albertově vyslechlo celkem čtrnáct zajímavých referátů.
A bylo co poslouchat. Vždyť od úvodních referátů hlavních organizátorů Evy Semotanové, která hovořila o průmyslové krajině v historickém vývoji a o etapách a meznících a Pavla Chromého, který zase referoval o konceptu dědictví v historické geografii až po výsledky svých prací mladých badatelek Terezy Blažkové, jež zdokumentovala Vchynicko-tetovský plavební kanál a Pavlíny Kroupové, která podobně zase zpracovala trasu Pražsko-lánské koněspřežky, uběhlo osm hodin. Mezitím byly na programu jiné neméně zajímavé přednášky, jejichž seznam uvádíme ...
Program konference
9.15-9.40 Úvodní referáty
Eva Semotanová: Průmyslová krajina v historickém vývoji – etapy a mezníky
Pavel Chromý: Koncept dědictví v historické geografii
9.40 – 10.40 I. blok referátů
Ludvík Kopačka: Průmysl v dlouhodobém vývoji a změnách společnosti, krajiny a životního prostředí v českých zemích (s důrazem na 20.století)
Ivan Bičík: Dědictví industrializace zemědělství v české krajině
Jiří Kupka: Od prostorové integrace k segregaci – vztah města a průmyslu
Stanislav Ondráček – Jan Munzar: Voda v průmyslové krajině českých zemí v 19. a první polovině 20. století
10.40-11.00 Diskuse
11.00-11.20 Přestávka
11.20-12.20 II. blok referátů
Dušan Adam: 250 let průmyslové krajiny Rosicka-Oslavanska
Lumír Dokoupil – Ludmila Nesládková – Radek Lipovski: Curriculum vitae
průmyslové krajiny Ostravska – od agrární selanky přes totální průmyslovou
destrukci k znovunalézání harmonie (příběh v obrazech)
Ivana Trpáková – Pavel Trpák: Osud historické krajiny Sokolovska a Mostecka
- krajiny s průmyslovým dědictvím
Jan Zikmund – Vladislava Valchářová: Proměny krajiny a nové možnosti
průmyslových areálů – topografie Ústecka a Karlovarska
12.20-12.40 Diskuse
12.40-13.40 Oběd
13.40-14.35 III. blok referátů
Peter Chrastina: Profily kultúrnokrajinných vrstiev – metóda HG výskumu (nielen)
industriálnej krajiny (na príklade mesta Nováky)
Petr Popelka – Renata Popelková – Monika Mulková: Dopad industrializace
na krajinu ostravsko-karvinského revíru. Změny v krajině v centrální části
okresu Karviná od první poloviny 19. století do počátku 21. století
Vojtech Baka: Formování průmyslu v Nových Zámcích
Aleš Vyskočil: Cukrovary a budování železniční sítě u nás
14.35-14.55 Diskuse
14.55-15.10 Přestávka
15.10-15.40 Posterová sekce
15.40-16.20 IV. blok referátů
Michal Novotný – Hynek Stříteský – Miloš Hořejš: Cukrovary v české krajině
Václav Matoušek – Tereza Blažková: Vchynicko-tetovský plavební kanál:
Příspěvek ke studiu industriální krajiny
Pavlína Kroupová: Trasa Pražsko-lánské koněspřežky
16.20-17.00 Závěrečná diskuse a závěr konference
Posterová sekce
Jan Daniel – Jindřich Frajer – Pavel Klapka: Proměny pevnostního města a jeho zázemí v
době průmyslové revoluce (na příkladu Olomouce)
Václava Horčáková: Libeň – proměny průmyslové čtvrti. Modernizace nebo devastace?
Eva Chodějovská: Porúří – příklad rekultivované krajiny
Pavel Chromý – Zdeněk Kučera – Filip Ryant – Michal Semian: Koncept dědictví v historické geografii
Eva Kallabová: Specifika bydlení v průmyslové krajině Ostravska 19./20. století
Veronika Kucrová: Zahořanský potok. Změny využití drobného vodního toku – mikrosonda
Daniel Matějka: Identita průmyslové krajiny
Václav Matoušek – Tereza Blažková: Vchynicko-tetovský plavební kanál: Příspěvek ke
studiu industriální krajiny
Eva Semotanová: Průmysl v české krajině na mapách 1:75 000 (konec 19., počátek 20. století)
Pavel Šimek: Systém zeleně a průmyslová krajina Ostravy
Ze zajímavých referátů a příspěvků jsme si poznamenali významné myšlenky a méně známá fakta.
Například se příliš nezdůrazňuje, že jedna čtvrtina z plochy celé České republiky je nejrůznějším způsobem chráněna.
Víme, že nyní představitelé měst, urbanisté, architekti a další odborníci navrhují a řeší, co lze dělat s opuštěnými často rozbořenými industriálními stavbami ve městech, ale už méně si uvědomujeme, že za dvacet let se bude podobně řešít, co se bude dělat s opotřebovanými panely po vyřazení slunečních a větrných elektráren z provozu.
Účastníci konference se také dozvěděli, že Výzkumné centrum průmyslového dědictví vede databázi objektů s 10 800 záznamy objektů, z nichž 1500 je přístupných.
Je dobře, že se konference za spoluúčasti Katedry sociání geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Historického ústavu Akademie věd ČR každoročně pořádá. O konferenci byl velký zájem. V plénu jsme totiž viděli odborníky z výzkumu, pedagogy a studenty z nejrůznějších českých a slovenských vysokých škol, důležité osoby z praxe i uznávané osobnosti, které se této specializaci dříve aktivně věnovali a nyní už tuto problematiku sledují jen jako senioři.
Napsali o tom ještě někde jinde ...
|
