V úvodní přednášce předseda společnosti Miroslav Mikšovský uvedl posluchače do problematiky digitálního tisku a seznámil s možnostmi jeho využití v kartografii. Dozvěděli jsme se, že zavedené moderní technologie tisku umožňují už dnes kartografům výsledek své práce na  počítači přímo nakopírovat na tiskovou desku, aniž by se musely k tomu vyhotovovat filmy. Šetří se tím chemikálie, materiál, sobě čas a navíc máme ještě pocit, že jsme udělali pro životní prostředí víc než jen roztřídili odpad na plasty, papír a nebezpečný sběr. Tím však převratné novinky při tisku map nekončí. Kartografům dnes stačí poslat výsledek své práce na pracoviště, kde mají zařízení, jež přímo barevné listy map chrlí dokonce nařezané do výsledného formátu.

Ale postupně. Všichni víte, že státní mapové dílo vytváří armádní a civilní kartografové.

S využitím digitálního reprodukčního systému v oblasti vojenské kartografie seznámil mladý muž v hodnosti majora Radek Wildmann z Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce. Armádní kartografie prošla celou řadou zněn. Po zrušení Vojenského zeměpisného ústavu v Praze, se sice vše nyní řídí z Dobrušky, ale vedle toho zůstala v činnosti ještě tři detašovaná pracoviště v Praze, v Olomouci a zatím ještě stále v Táboře, odkud se časem zdejší lidé přesunou do Brandýsa nad Labem. “Jsme operativní. Například, když jsme nedávno vybavovali český záchranný tým operativně sestavený pro pomoc při zemětřesení v Asii, tak jsme mapy z dotčené oblasti v Dobrušce jen kartograficky zpracovali a zaslali je po síti do Prahy. Tam se mapy vytiskly na plotru a poté obratem předali na letišti přímo před odletem do rukou zachranářům. Z Dobrušky bychom vyhotovené mapy v takovém krátkém časovém výrobním limitu na pražské letiště určitě nedopravili,” vysvětlil mimo jiné přednášející voják  dotaz z pléna. Za zvědavce, co byli v minulosti na vojně a pamatují mobilní vojenskou tiskárnu složenou asi z  šesti skříňových automobilů, ve kterých bylo vše nutné a potřebné k tisku map, tedy včetně kopírny tiskových desek a tiskárny, jsme se zeptali, jak to funguje nyní. Vše se už tvoří v  jediném terénním vozidle, kde uvnitř obsluhují dva operátoři počítače a plotr. I toto je možné zásluhou digitální kartografie.

Pozadu nezůstali ani na Zeměměřickém úřadě, kde se přímý digitální tisk civilního státního mapového díla provádí na zařízení označované DICOPRESS 500. Postupně o něm hovořili Jiří Kučera, Milan Křížek a Renata Kocurová, která posluchače uvedla do tajů zpracovávání ZM 1:25 000 ze ZABAGED. Pětadvacítky se totiž tvoří z desítek a proto po montáži nového listu, musí proběhnout klasické kartografické procesy jako jsou například generalizace polohopisu, výškopisu i popisu. Renata nám na promítaných ukázkách ukázala, jak řeší v Sedlčanech kartograf - sestavitel vzniklé kolize na mapách a také to, co je rozpal písma u popisu.

To však nebylo všechno. Účastníci semináře pořádaném na českém kartografickém venkově se objevili ještě odpoledne na prohlídce pracoviště DICOPRESS. Zázračný stroj umístěný přímo v budově Zeměměřického úřadu v Sedlčanech chrlil listy nové pětadvacítky asi stejnou rychlostí jako dobře známý Dominant, leč se značným rozdílem. Zatímco polygrafický stroj stačí při jednom spuštění mašiny vytisknout z tiskové desky jedinou barvu na mapě, DICOPRESS 500 tiskne všechny barvy na mapě najednou a to přímo z role papíru. “Když by to někdo potřeboval, může se vytisknout i několik listů na sebe navazujících najednou v pásu,” upozorňuje Jiří Kučera.

“Zjednodušeně řečeno - je to rychlejší plotr,” má jasno Miroslav Mikšovský.

K dispozice byl pro účastníky semináře Katalog produkce map Zeměměřického úřadu a ukázkový list ZM 1:25 000. 

Poznámka pro studenty České zemědělské univerzity.  
Katalog a ukázkové listy Základní mapy 1:25 000 patří mezi  první výtisky uvažované sbírky map a učebních pomůcek oboru kartografie určených  pro účely studentů Fakulty lesnické a environmentální z České zemědělské univerzity. Tam jsou k nahlédnutí  u účastníka semináře Petra Skály z Katedry biotechnických úprav krajina Fakulty lesnické a environmentální.    

žádné příspěvky