Vím, že nová doba tyto laskominy dávno vygumovala; maďarské potravinářské zboží téměř úplně zmizelo z českého trhu, maďarské trhy byly nahrazeny portugalskými nebo francouzskými delikatesními lahůdkami, přeplněné maďarské restaurace byly do jedné jediné zavřeny na petlici a nahrazeny poloprázdnými čínskými restauranty (bez možností nahlédnutí do jejich kuchyní).

Malý veletrh s dobrými produkty

Vítaným oživením se v prostorách pražského výsostného maďarského území v Praze 6 – Střešovicích, Pod Hradbami 17 – stala miniaturní přehlídka maďarských, převážně biopotravin – zvláště uzenin, slaniny, škvarků, mléčných výrobků – jogurtů, sýrů, výrobků z jedlých kaštanů, včetně kaštanového pyré, ručně dělaných čokoládových bonbonů, mražených dortů, ale i vín, slivovice, meruňkovice a dalších destilátů. Přesně taková, jaké bychom v rámci Evropské unie spatřovali na českém stole co nejčastěji. Prezentace byla připravená pro úzký okruh specialistů, nikoliv gurmetů. Byla i příležitostí dát se do řeči s výrobci a obchodníky a ptát se jich, proč tento nepříliš lichotivý stav pro někdejší obchodní partnery vznikl a trvá dodneška? Proč něco, co po dlouhá desetiletí dokonale fungovalo, muselo téměř přes noc zahynout? Celé hodiny jsem se držel sympatického slovensko-česky mluvícího velvyslaneckého rady Mihály Kurucze. Dobře oblečený a vyhlížející diplomat, dokonale mluvící jazykem hostitelské země je nejlepší vizitkou státu, který zastupuje a navíc má jestliže má i mlsný jazyk, je hotovým pokladem.

„Potraviny v maďarsko-českých obchodních vztazích nyní tvoří kolem 5 % vzájemného obratu, není to mnoho, ale ve vztazích k jiným zemím je to zhruba o 3 % více. Škoda, že zmizely tradiční výrobky, na jaké byl český i moravský spotřebitel zvyklý. Obchodní řetězce dokonale změnily všechno, co se mezi námi vytvářelo po desetiletí. Snad se zčásti zachovaly hlavně tradiční uzenářské výrobky, jakými jsou čabajská klobása, uherák, slanina, zlepšuje se opět nabídka na trhu s vínem a destiláty. Nyní už ale musíme myslet na mnohé potravinové produkty v inovované podobě, v podobě bioproduktů. Máme i novinky – například uzeniny, jejichž základní suroviny je rybí maso, „ poznamenává maďarský obchodní rada. Jeho výklad se zaměřuje na pekařské výrobky a výrobky těstovin, na výrobky z jedlých kaštanů – pyré, ale i kompoty. V nabídce jsou mrazené potravinářské polotovary pro domácnosti a restaurace. Zajímavé jsou polotovary nádherně vyhlížejících dortů jakoby z dílny nejlepších cukrářských mistrů; stačí je vyjmout z mrazničky, tepelně upravit a nabízet. Lákavé jsou čokoládové bonbóny připravované ručně, které ve výrobě neztrácejí na kvalitě.

Kvalita maďarských uzenin se nedá názvem změnit k lepšímu

„Proč má maďarská uzenina na českém a moravském trhu takový dobrý zvuk? Je to především dávnou tradiční recepturou, způsobem vyuzení, výběrem masa a hlavně kořením. Maso hovězí i vepřové pochází z vybraných kusů, pasoucích se na ekologických prostorách maďarské vesnice. Vážným problémem se stala neuvážená likvidace velkých hospodářských zemědělských celků; malé podniky nejsou dnes schopné zajistit pokaždé požadavky mezinárodního trhu, „poznamenává znalec obchodních vztahů. „Občas mne mrzí, když se na pultech v Česku objevují nejrůznější maďarské klobásy a slanina, které nemají s maďarskou kvalitou nic společného. Vždyť v maďarských uzenářských výrobcích není žádná slanina, žádné tlusté maso, ale jejich masné složení spočívá v tom, že tuk je v samotné základní masné surovině. Většinou v každém z nich je 5 nebo 6 druhů masa, které výrobku dávají tu zázračnou chuť. Těmi druhy masa nejsou myšleny živočišné sorty, ale hlavně několikeré druhy hovězího a vepřového masa. Znovu připomínám, že dnes klademe důraz, aby uzeniny byly připravovány z masa kusů z ekologických oblastí. Jejich počet chovu i jednotlivců je striktně vymezený. Zvláště dobré podmínky jsou pro takový odchov na východě Maďarska.“

Bude na českém trhu více maďarského vína a pálenky?

Ve velkém výběru představili maďarští potravináři svá světoznámá vína, hlavně ryzlink a frankovku, slivovici a meruňkovici a také pálenku z jablek, většinou z macerovanými plody na dně lahví. Nabídli bohatý výběr játrových paštik – kachních a husích pomazánkových směsí, slaniny, vepřového sádla a nejrůznějších jiných dobrot. Novou odrůdou vepřových stavů jsou druhy velmi podobné divočákům, což je způsobeno krmením a volným výběhem.

„Ani zde nejsme zcela spokojeni, vyvážet na český trh bychom mohli mnohem více…“, dozvídají se odborníci i gurmeti, možná i gurmáni…“Bohužel v EU nemáme zatím své výrazné slovo, podniky jsou příliš oproti západním producentům malé, většinou do 50 ha rozlohy zemědělské půdy . Máme problémy zásobovat trh v dostatečném množství, ale to je již jiný problém.“ Budou nebudou maďarské potraviny na českém trhu a v zemích EU v dostatečném množství a výběru , je zatím otázkou. První vlašťovka ale může být předzvěstí dobrého jara…

žádné příspěvky