Jak šel čas…

První zmínka o Sokolovu se objevuje již ve 13. století. Podle archeologů zde stával vodní hrad. Město později ovládal šlechtický rod Šliků, kteří tady postavili zámek. Po Bílé hoře a ostudné popravě jednadvaceti českých pánů, kdy na habsburský popravčí špalek položil hlavu i Jáchim Ondřej Šlik, se novými pány Sokolova stali Nosticové. Ti zde vystavěli kapucínský klášter a jeho kryptu si zvolili za rodinnou hrobku. Nosticové však především začali s těžbou uhlí, což znamenalo konec pěstování chmele. Málo kdo dnes ví, že místní oblast byla nejúrodnějším místem tehdejší mapy Evropy. V 17. století se „chmelová doba“ stává minulostí a rozvíjí se těžba uhlí. Zprvu hlubinná – vznikají hutě a první hamry. Pak přichází objev kvalitního uhlí sloje Anežka, na niž narazili rolníci při hloubení studny v sousedním Dolním Rychnové a začíná se psát nová historie. Sláva hornického Sokolovska, která vydrží doslova několik století.

Se sokolem ve znaku

O tom, jak přišlo město ke svému znaku, vypráví jedna z pověstí. Na vodní hrad svého času zavítal rytíř Sebestian při návratu z křížové cesty do svaté země. Odpočíval tady a cvičil sokoly k lovu, jak se naučil v arabských zemích. O tuto novinku byl velký zájem mezi šlechtou. Proto ho vyhledávali páni z blízkých i vzdálených panství, především loketští. Byla to tak významná věc, že se sokol dostal i na starobylý znak města a vtiskl městu i své jméno – Falke, Falkenau, Falknov – Sokolov…

Těžba uhlí v útlumu

Sokolov leží uprostřed známého lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně. Na severu jsou vrcholky Krušných hor, na jihu Slavkovský les. Donedávna měl Sokolov a jeho okolí pověst průmyslového a důlního místa. To však přestává platit díky útlumu těžby. A světe div se, dnes dokonce město patří k těm nejzelenějším v celé České republice. Právě tady se odehrává zázrak znovuzrození životního prostředí, kdy krajina jak bájný Fénix stává z popela. Předpremiérou celé proměny byla „menší“ rekultivace vytěženého oblasti, kde se dnes rozkládá rekreační jezero Michal. Je zde velké koupaliště s komfortním vybavením k řadě vodních radovánek od nejdelšího toboganu ve střední Evropě přes troj-skluzavku, velký a malý ledovec, až po nejrůznější vodní houpačky,trampolíny včetně skluzavky a točícího se válce. Nechybí dětské brouzdaliště a skluzavky, skákací hrad ani tenisové hřiště s umělým trávníkem,minigolf či kuželkářské dráhy. Dlouhá písečná pláž, restaurace,šatny, parkoviště. „Jezero je vyloženo fólií, na dně i pláží je čištěný tzv. zlatý písek…“ říká Dr. Miroslav Vidlák, ředitel Destinační oblasti Sokolovsko. Koho by napadlo, že se tady před pár lety proháněly těžební stroje a nejrůznější bagry. Od jara do podzimu, jak slunko přeje, je zde slyšet mimo češtiny němčina a polština, ruština, angličtina i holandština. Jako tip na výlet či dovolenou nemá jezero Michal chybu. Nedaleko je báječné golfové hřiště, rovněž vzniklé na rekultivované půdě, nechybí pavučina cyklostezek ani stáje k projížďkám na koni chráněnou krajinou Slavkovského lesa. A město samotné nabízí turistům nejrůznější památky. Muzeum, galerie, církevní stavby i zámek, kde byl při výkopových pracích v roce 1995 objeven poklad stříbrných secesních šperků s diamanty velké hodnoty. V současnosti se připravuje vitrína s nerozbitnými pancéřovými skly, aby se s tím báječným a unikátním objevem mohli pokochat i návštěvníci zámku. Hezká procházka s výhledem na město a krajinu je pak od pomníku, postaveném na blízkém vrchu na památku a počest více jak dvou tisíc sovětských válečných zajatců, kteří zde byli fašisty vězněni a ke konci války ubiti.

Báječný magnet cestovního ruchu

V neposlední řadě je na Sokolovsku k dispozici znovuobjevený mezinárodní turistický produkt „ Burgenstrasse/Hradní stezka“ s více jak padesátiletou tradicí, spojující významná kulturní a historická centra České republiky a Německa, začínající na našem území právě v Karlovarském kraji. „ V zásadě se v této lokalitě dotěžuje,“ vysvětluje nám náš průvodce.Z jednoho dolu se stal zásobník vody pro nové jezero Medard, které zde vznikne. Zhruba bude mít 500 hektarů. Je postaveno vlastně na hraně Sokolova. Okolo jezera vznikne celá řada atrakcí. Tyto rekultivované prostory budou základnou pro budoucí využití Sokolovska jako nadnárodního, středoevropského místa pro dovolenou, relaxaci a pobyt turistů.“

Grandiózní plán

Budoucí jezero Medard se nachází v těsné blízkosti obcí Bukovany, Svatava, Citice a měst Habartov a Sokolov. Pod jeho hladinou zmizí slavné lomy Medard-Libík ( tam byla těžba ukončena v roce 2000) i Lítov-Boden a Gustav. Délka jezera má být 4 000 m, šířka 15000, maximální hloubka 50 m. Délka břehové linie 12 500 m, začátek napouštění 2009–2010, konec 2011–2012. Napouštět se bude jezero vodu z řeky Ohře a bude trvat asi 3 roky. To vše představuje pěkný kus tvrdé práce i pracovních příležitostí pro velké množství firem a dodavatelů. Jen zaměstnanci Sokolské uhelné, kteří připravovali opuštění dobývacího prostoru bývalého lomu Medard, museli kupříkladu ze dna uzavřeného lomu odstranit tisíce tun železa i stavebních konstrukcí.Projekt samotný je výsledkem intenzivní práce Karlovarského kraje, Sokolovské uhelné i okolních obcí a veřejnosti.

Jezero Medard bude v pravém slova smyslu malým mořem. Aktivity navržené ve studii krajského úřadu pro řešené území jsou nadregionálního významu. Jejich konečné uspořádání a určení včetně výběru investorů však bude ještě předmětem mnoha jednání. Více méně je ale již dnes jasné, jak bude oblast za pár let vypadat. Dr. Miroslav Vidlák vypočítává: „ Bude zde možno svézt se výletním parníkem nebo jachtou, navštívit botanickou či zoologickou zahradu nebo zábavní park. Okolí si budeme moci prohlédnout z vysoké rozhledny, naobědvat se v plovoucí restauraci či využít laguny s písečnými plážemi ke koupání…“ Tím to však nekončí. Pro milovníky sportu budou k dispozici různá sportovní hřiště, motokrosová a bikrosová trať, potápěčské centrum, kanál pro vodáky i další golfové hřiště. To vše propojeno sítí cyklostezek a pěších tras. Jednou ze skutečně ojedinělých bude trasa, vedoucí k unikátním zkamenělým pařezům. Ty jsou důkazem, že před 23 miliony let tu rostl prales ( budoucí uhelné zásobiště). Při sopečné erupci ho sežehla a zasypala vrstva popela. Na povrch se dostaly až při těžbě uhlí a pro geology i laickou veřejnost se staly zajímavou atrakcí. „Projekt rovněž počítá s vybudováním hotelů, autokempinků a bungalovů…“ dodává ředitel Destinační společnosti Sokolovsko.

Z hlediska infrastruktury se počítá se silničním obchvatem města a se záchytnými parkovišti. „ Je i navrženo vybudování muzeální železnice, která spojí hlavní vstupní terminál u Svatavy s územím mezi Habartovem a Bukovany, kde je těžiště ploch pro rekreaci a sport,“ dodává Vidlák. “Vyhlídka a rozhledna na Jelením vrchu s lanovkou naváže na muzeum v přírodě s venkovními dendrologickými, zoologickými a geologickými expozicemi.“ Propojení řeky Ohře s jezerem bude tunelem – splavným pro vodáky – a navazující tábořiště na jezeře bude ojedinělým zážitkem na jejich vodní turistice po Ohři. Těžební stroje i rypadlo, připomínajícího prehistorickou obludu, budou zachovány v rámci projektu technického muzea v oblasti Schonvertu s naučnou trasou. Dalšími atrakcemi budou lehké, unikátní experimentální rekreační objekty u vody, či plovoucí objekty umístěné na hladině.

Historická chvíle

Dne 2. července minulého roku společnost Sokolovská uhelná zastavila čerpadla na dně zavřeného lomu Medard a přestala odsud vyhánět důlní a dešťovou vodu. Došlo tak k prvnímu kroku v napouštění jezera Medard. Potrvá do roku 2012 či o rok déle. Na jeho konci se šest měst a obcí Sokolovska octne na břehu rekreační nádrže dvakrát větší než populární Máchovo jezero. „Díky jezeru se z regionu stane oblast podobná té mezi Šumavou a jižními Čechami,“ říká místostarosta Sokolova Jaromír Dvořák a těší se, kolik práce ve službách v cestovním ruchu to zdejším lidem přinese. „Již teď projekt Medard čím dál více přitahuje investory,“ dodává Tomáš Správka z Agentury projektového a destinačního managementu Karlovarského kraje. Tvarování břehů, dna i samotné napouštění jezera teď mohou lidé sledovat z vyhlídky, kterou na hraně lomu, kde se do roku 2000 těžilo uhlí. Druhou vyhlídku na Medardem, s altánem i informační tabulí staví obec Bukovany. Nechcete se přijít podívat? Takový pohled se vám s největší pravděpodobností po druhé v životě již nenaskytne.

žádné příspěvky