Sudičkami knihy byly jeho dcera autora Zoe Klusáková-Svobodová, tajemnice Českého svazu bojovníků za svobodu Šárka Helmichová, předseda Společnosti Ludvíka  Svobody generál Jozef Činčár, Ludvík Engl, syn Svobodova spolubojovníka na frontě a bývalý politik se tresným postřehy Čestmír Císař. Křiny moderoval novinář a spisovatel Zdeněk Hrabica.

Deník psal pozdější armádní generál Ludvik  Svoboda a prezident ČSSR v Sovětském svazu od června 1939 do ledna 1943. SKončil v okamžiku, než československá vojenská jednotka odcházela z městečka Buzuluk do bojů s fašistickými vetřelci na sovětsko-německou frontu. Na bitevním poli si však vojáci už deník psát nemohli a tento příkaz musel respektovat i jejich velitel. 

" Ten rukopis deníku pořídil pouze pro své nejbližší rodinné příslušníky a přátele. Je to vůbec jedno z nejpozoruhodnějších děl válečné doby. Tatínek ani v době, kdy byl prezidentem, si nepřál, aby deník vyšel, ale nyní je jiná situace," řekla pro Vimevite.cz Zoe Klusáková-Svobodová, která  deník redigovala. Na křtu, kde nechyběli rovněž spolubojovníci jejího otce, dodala: "Kniha byla napsána před 70 lety, a přesto si myslím, že neztrácí aktuálnost a má co říci současníkům. Zanedlouho vzpomeneme sedmdesát let od 15. března 1939, nejtragičtějšího dne v dějinách naší mladé Československé republiky, a snad i našich národů. Začalo zatýkání a vyvražďování našich občanů. Národ si uvědomoval, že mu hrozí zánik a tak došlo k nebývalé mobilizaci jeho sil do odboje s okupanty".

Potlesk sklidil i Čestmír Císař, když ve svém projevu připomenul, že současní autoři a novináři se pídí spíše po epizodách, jež poukazují na z odstupem času zdánlivá chybná rozhodnutí osobnosti, jež se zasloužili  třeba o vznik Československa, o osvobození nebo ovlivnili další události.

Knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta, v němž před lety spatřila světlo světa i první knížka L. Svobody Z Buzuluku do Prahy. Jak vypovídají historické anály, L. Svoboda byl od června 1941 nejprve velitelem 1. čs. samostatného praporu v SSSR, který od března 1943 zahájil své válečné operace bitvou u Sokolova. Prapor se postupně rozrostl na 1. čs. samostatnou brigádu (1943) a pak na 1. čs. armádní sbor v SSSR, jehož muži a ženy se přes Dukelský průsmyk probili až na území rodné vlasti.

žádné příspěvky