Praha se člení

Zajímá vás problematika územního členění Prahy? Upozorňujeme vás,  že to není jednoduchá věc, neboť se mnohdy  územní členění zaměňuje  s tzv. správním členěním a to se zase plete se samosprávným členěním a aby to nebylo jednoduché, máme  ještě další členění. Počítejte s námi. Praha se člení ještě na katastry, členění je i na statistické jednotky české a statistické jednotky Evropské unie. To však není všechno. Říkají  vám  něco  místní názvy, historické názvy, názvy sídlišť ?  Pražané víte, kde vlastně bydlte? 
Domluvme se, že Praha je rozdělena zaprvé podle “územního členění”,   zadruhé  podle “samosprávného členění” a zatřetí podle “správního členění”. Dále si metropoli rozdělme  podle “katastrálního členění”, podle “statistického členění” a podle dalších různých členění, která se vám určitě, pokud se s nimi setkáte, budou plést.Navíc se členění mění a přejmenovávají.

Rozumíme si ?

Územní členění - Území hlavního města Prahy se člení na deset obvodů a to podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu (§ 2) "Území hlavního města Prahy tvoří samostatnou územní jednotku; dělí se na deset obvodů. Název zní: obvod Praha 1 – 10, ” píše se v právní normě.
Aby to všechno bylo úplně všem jasné, tak území těchto obvodů bylo vymezeno výčtem městských částí v prováděcím právním předpisu, kterou je vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy. 
Tyto územní obvody známe na území Prahy již od roku 1960. Sami víte, že některé obvody byly rozšířeny o okrajová území připojená k Praze v letech 1968 a 1974. Rozdělení metropole na Praha 1 až 10  je důležité pro základní orientaci. Nejdete je na orientačních tabulích pro ulice spolu s názvem katastrálního území. Pražané  Prahu 1 až 10 mají v adrese, kde se uvádí název veřejného prostranství (ulice, náměstí), číslo budovy, obvod a katastrální území. Adresu v této podobě  mají zapsanou  v občanském průkazu a tak je jasné, že obyvatelé z Modřan bydlí v Praze 4 a nikoliv v Praze 12. 

Samosprávné členění
Praha se člení ještě na městské části, jak je to uvedeno v § 4 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Jejich názvy a území stanoví Statut hl. m. Prahy, který má na svědomí Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Domluvme se, že tomuto členění budeme říkat samosprávné členění. Připomeňme si, že území městských částí je tvořeno katastrálními územími. ale ne vždy celými katastrálními územími, někdy jen jejich částmi. Pokud se podíváte do nového Ortofotoatlasu Prahy, tak tam najdete mnoho příkladů, které vám  tato slova potvrdí.    Konkrétně katastrální území Nové Město je z části v městské části Praha 1 a z části  je územím městské části Praha 2. Vinohrady rovněž přetekají z  Prahy 2 na  území  Prahy 3.Pokud byste chtěli hledat všechna  katastrální území, která tvoří území hlavního města Prahy, tak je najdete v příloze k zákonu o hlavním městě Praze. 

Městské části
Některé části Prahy mají vlastní samosprávu. Volí si své  zástupitele, svého starostu a ti rozhodují o moho věcech samy. Takové 
rozdělení si vyžádala situace v hlavním městě, kde některé obvody například Praha 4 má  více obyvatel než jiná velká města v republice, nu a jiné Praha 1 jich má zase stejně jako malé město. Výkon přenesené působnosti  je městským částem svěřen zákonem nebo Statutem hl. m. Prahy.  Jde v podstatě o obvody s působností v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti na daných úsecích. Na radnicích městských částí naleznete stavební úřad, matriku, agendu občanských průkazů, cestovních dokladů, živnostenský úřad. V rámci celé České republiky je to podobné i mimo Prahu, kde působí  obce s rozšířenou působností.

Asi víte, že vše  nemůže v  plném rozsahu zajišťovat všech 57 městských částí, jež Praha má. 
 
Správní členění

Hurá, máme  třetí dělení Prahy - správní členění. Něco lze zvládnout  na radnicích všech městských částech a těch je v Praze 57. Tam všude například zvládnou ohlašování pobytu, ale většina agend je  složitější a proto se  vybralo nejdříve 13, poté 15 a nakonec 22 velkých městských částí, jejichž úřadům se svěřilo zajišťování složitějších agend a to i pro jiné  menší  okolní městské části. Tak vznikly “správní obvody Praha 1 až Praha 22”. Chápejte je jako vymezení území, na němž určitý úřad městské části vykonává agendy státní správy pro území své městské části a pro území dalších některých okolních městských částí. Je zajimavé, že například Praha 1, 2 a 3 jsou služby  správního obvodu totožné s městskou částí a dokonce i s územním obvodem.

Pozor však, pojem "správní obvod” oficiálně  neexistuje a iodborníci jej používají  pro názornost. Pokud by se vás někdo ptal, jak vznikly tyto obvody, tak na to jednoduchá odpověď. Prostě se vybraly úřady větších městských částí, kde byly relativně dobré podmínky pro výkon přenesené působnosti. Jednak tam byly budovy, dostatek úředníků a našlo se alespoň relativně dobré dopravní spojení k radnicím.  Všechny pražské městské části mají svůj název, ale městské části, jejichž úřady vykonávají tento větší rozsah státosprávních agend, mají v názvu číslo (Praha 1 až Praha 22).

Zdroj:  ODARČENKO, M.: "Kolik je v Praze Prah?" Veřejná správa č.29/2004

žádné příspěvky