Doc. Ing. Milan Huml, CSc.- šedesátníkem.
Bohulsav Veverka
- 25. listopad 2007, 09:23:48
PRAHA ( 22.11.2007) Předposlední listopadový čtvrtek oslavil v kongresovém salonku Masarykových kolejí ČVUT, své vzácné životní jubileum nestor českého katastru a podrobného mapování, docent Milan Huml, dlouholetý vedoucí katedry mapování a kartografie a proděkan fakulty stavební ČVUT v Praze.
Doc. Ing. Milan Huml, CSc., se narodil dne 18.11.1947 v Praze. Psát medailonek na člověka, se kterým se znáte od svých šestnácti let, oba jste vystudovali Střední průmyslovou školu zeměměřickou a následně obor Geodézie a kartografie na Stavební fakultě ČVUT v Praze, je snadné i obtížné současně.
Tak to vezmeme po pořádku. Milan Huml se narodil a své mládí prožil na Královských Vinohradech, kde v současné době i bydlí v Moravské ulici. O pouhých pár domů dále prožíval své dětství Milanův velký kamarád, slavný český fotbalista a vynálezce proslulého „vršovického dloubáku“ ,Tonda Panenka. Milan však nespojil svůj osud s kopanou ale s geodézií, kartografií a hlavně katastrem. Průmku – neboli Střední průmyslovou školou zeměměřickou, vystudoval v letech 1962-1966, o dva roky za mnou. Mezi jeho spolužáky patřili např. předčasně zesnulý doc. Jan Jandourek a současný vedoucí katedry geodézie a pozemkových úprav, doc. Radim Blažek. A abych nezapomněl, též jeho kdysi spolužačka a nynější manželka Jarmila.
Na fakultu přešel Milan v roce 1968 a stal se na katedře mapování a kartografie samostatným výzkumným pracovníkem, kde se věnoval především otázkám automatizace. V roce 1976 obhájil inženýrský diplom, roku 1988 kandidáta technických věd - CSc. V roce 1999 se na návrh prof. Veverky, který rezignoval ze zdravotních důvodů, stal vedoucím katedry mapování a kartografie a posléze od roku 2003 i fakultním proděkanem pro zahraniční styky.
S ohledem na fakultní prostředí a významné postavení v rámci jejího managementu je vhodné se zmínit o faktu, že Milan Huml je členem vědecké rady, úspěšným školitelem doktorandů, úzce spolupracuje s ČAGI, Nemoforem a různými dalšími oborovými institucemi, zejména z oblasti katastru nemovitostí. Významnou je jeho pozice soudního znalce v této oblasti a zpracovávání revizních znaleckých posudků pro potřeby okresních soudů. K tomu výchova cca 70ti diplomatů bakalářského a magisterského studia a bohatá činnost publikační.
Já pro změnu zase rád zavzpomínám nejen na nesčetné společně absolvované podzimní výšlapy po černolických skalách ale zejména výuky v terénu ve Starém Městě pod Sněžníkem. Milan zde prokázal, že správný geodet dokáže přes den měřit, koncem týdne v noci ze sobotu na neděli nepustí kytaru z ruky a všechny roztancuje svým souborem country hitů. Dále po komplexně probdělé noci ze soboty na neděli si půjde v neděli dopoledne s chutí zahrát tradiční volejbalový turnaj smíšených dvojic a po turnaji se mírně (no mírně není vhodný termín) občerství mokem z naraženého sudu. Nedělní večer po turnaji v klubu U Emana, protancuje pohorky a průběžně doplní hladinku a po půlnoci si vyšlápne se skupinou študáků na Kralický Sněžník aby mohl pozorovat východ Slunce. Stačí se včas vrátit a v pondělí ráno stát naprosto svěží a usměvavý a u výdeje měřického materiálu a divit se proč jsou mladí zeměměřiči tak pobledlí .
Možná, že dnes a po letech jsou tyto některé výkonnostní parametry trošičku nižší, ale v každém případě přeji svému dlouholetému souputníkovi a hlavně blízkému příteli, mnoho zdaru při přechodu z počítaní šedesátinného na setinné, neboli z míry sexagesimální na míru centesimální. U geodetů myšleno – mládí a střední věk 0 až 60 a zralý věk od 60 do 100.
Takže Milane MNOGA LJETA ŽIVIJÓÓÓÓÓÓ a užívej si mnoho radosti s vnukem Maxmiliánem Humlem.
Bohouš Veverka
|