1.Obecné údaje
2.Kompozice mapy
3.Matematické prvky
4.Úplnost a náplň obsahu
5.Obsahová správnost a aktuálnost obsahu
6.Čitelnost mapy
7.Věrnost znázornění reality a geometrická přesnost
8.Kvalita technického provedení kartografické interpretace
9.Estetika mapy
10. Vědecká hodnota
Úvodní informace k recenzi ...
– Název
– Téma
– Měřítko
– Formát
– Vydavatel
– Autor
– Místo vydání
– Rok vydání
– Pořadí vydání
– Cena
– Distributor
Obsahová správnost a aktuálnost
kartografickými díly (většinou jiné mapy většího měřítka, letecké a družicové fotografie,
nekartografické zdroje – náčrty, texty, fotografie, terénní průzkum, statistické údaje…)
• Hodnotí se také kartografická generalizace
• Nejčastěji bývá hodnotitelem odborník na danou oblast (geolog, hydrolog apod.).
Klade se důraz na zobrazení veškerého obsahu k určitému datu
Čitelnost je důležitá pro využívání mapy
• Hodnotí se
– symbolika jednotlivých prvků – barva, tvar, rozměry
– umístění popisu
– čitelnost popisu
– hierarchie, strukturovanost a dominantnost nejdůležitějších prvků mapy
Posuzuje se technické provedení jednotlivých vyjadřovacích prostředků a to jak jednotlivě, tak ve
společném znakovém klíči
• Hodnotí se
– vzájemná rozlišitelnost znaků
– jejich názornost
– vazby mezi jednotlivými znaky
– celkové barevné řešení
– polygrafické zpracování
• vhodnost použitého papíru
• sazba
• soutisk
Zásady pro tvorbu map
Zásada jednoty
Zásada koordinace
Zásada jednoduchosti
Zásada prostorové názornosti
Zásada srozumitelnosti
Zásada zvýraznění dominant
Zásada výběru
Zásada měřítka
Zásada generalizace
•
Zásada jednoty – objekty nejsou znázorňovány izolovaně,
ale ve vazbách s ostatními objekty. Shodné objekty tedy
musí být i shodně znázorněny, nejen stejným znakem, ale
i stejnou kvalitou a pečlivostí. Mapa tedy nesmí mít tzv.
hluchá místa.
•
Zásada koordinace – sestavitelské, kartografické a
reprodukční práce musí být správně zkoordinovány. Toho
se dociluje tvorbou mapy ve dvou krocích – pracovní
mapa, která se zabývá tematickým obsahem mapy a tvoří
ji především odborník na téma mapy. Druhou fází se řeší
technické otázky mapového díla.
•
Zásada jednoduchosti – zde platí známé pravidlo, že
méně často znamená více. Jednoduché mapy mívají mnohem širší okruh uživatelů a mnohdy požadovanou informaci sdělí rychleji.
* Zásada prostorové názornosti
– musí se dbát na to, že
každá mapa se čte ze dvou vzdáleností, nejprve celková
kompozice mapy, později detaily z větší blízkosti. Z obou
těchto pohledů musí být prostorové vztahy patrné.
•
Zásada srozumitelnosti – zde platí zásada, že nejlepší
legenda je žádná legenda. Musí být jednoznačně
definované téma mapy, dále nesmí být používány
vzájemně se křížící nebo dokonce protiřečící si
vyjadřovací prostředky. Mapa nesmí být srozumitelná jen
autorovi, ale všem uživatelům.
•
Zásada zvýraznění dominant – jako dominantní prvky
vybíráme prvky odrážející hlavní téma mapy, tedy prvky
charakteristické, dále prvky důležité pro účel mapy a také
prvky zvláštní a jedinečné v zobrazovaném území.
Zásada výběru
– nejsnadnějším způsobem, jak
dodržet tuto zásadu, je pečlivě se držet názvu mapy.
Mapa s nesprávně vybranými prvky ztrácí svoji
informační hodnotu.
•
Zásada měřítka – podléhá účelu mapy.
•
Zásada generalizace – bez generalizace nelze v
mapě dostatečně vyjádřit složité prostorové vztahy.
Generalizací se budeme podrobně zabývat v dalších
cvičeních.
Hodnocení by mělo být obohaceno o subjektivní názor hodnotitele, ale tento názor musí být striktně oddělen od objektivních požadavků na mapu
• Subjektivně můžeme hodnotit především estetiku mapy, ale částečně také kompozici mapy, značkový klíč apod.
