Seminář zahájil Ing. Štencel, který v úvodním vystoupení shrnul dosavadní postup plnění úkolu digitalizace katastru nemovitostí, který byl v roce 1994 stanoven Vládou ČR. Podařilo se dokončit digitalizaci popisné části katastrálního operátu a vybudovat robustní informační systém. Posledním krokem k naplnění koncepce digitalizace tak zůstala digitalizace SGI. Místopředseda ČÚZK konstatoval, že se tento úkol využitelnými kapacitami katastrálních úřadů nepodaří splnit dříve než za cca 20 let a prezentoval hlavní příčiny tohoto stavu, za které označil zdvojnásobení počtu zápisů do KN za posledních 5 let při současném snižování počtu zaměstnanců resortu v letech 2004-2006 o 2% ročně. Dále seznámil účastníky semináře se základním obsahem materiálu, který ČÚZK zpracoval pro ekonomické zajištění dalšího postupu digitalizace SGI. Základním zdrojem by se mělo stát zvýšení správních poplatků za vklady práv do katastru nemovitostí. Návrh předpokládá dokončení úkolu v roce 2015 při zapojení soukromé sféry v rozsahu 40% kapacit.

Ing. Žofka z ČÚZK se věnoval zejména stavu a míře rozpracovanosti digitalizace SGI s přihlédnutím k jednotlivým druhům zpracovávaných podkladů. Konstatoval, že k 31.12. 2006 byla digitalizace dokončena na 34% území republiky a dále přiblížil záměry resortu, které mají pomoci při jejím urychlení. Jedním z kroků bylo stanovení povinnosti zaměřování změn polohopisu katastrální mapy v S-JTSK a v současné době je tato povinnost zavedena již prakticky na celém území ČR (schází 55 k.ú.).

V závěru svého vystoupení se Ing. Žofka věnoval orientační mapě parcel a činnostem katastrálních úřadů při jejím vedení.

Aktuální stav legislativy se zvláštním zaměřením na oblasti správy KN související s digitalizací map popsal Ing. Janeček. Druhou část svého vystoupení věnoval předpokládaným změnám v právních předpisech. ČÚZK připravuje novely hned tří základních zákonů, tj. katastrálního zákona, zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zeměměřického zákona. K tomu po novele katastrální vyhlášky je v plánu i novela vyhlášky o poskytování údajů z katastru nemovitostí. Z celé řady navržených změn lze uvést v katastrálním zákoně např. bezúplatné poskytování údajů z KN orgánům veřejné správy, poskytování webových mapových služeb z celého území státu, snaha o zjednodušení postupu při neúčasti pozvaného vlastníka pozemku při vytyčení hranice pozemku. V zákoně o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem by mělo dojít k upuštění od povinnosti předkládání nabývacího titulu jehož právní účinky nastaly před 1.1. 1993, úpravě postupu při zamítnutí návrhu na vklad do KN, vyznačení poznámky spornosti u některých typů žalob či možnosti výmazu starých zástavních práv převzatých z pozemkové knihy. Hlavními úpravami zeměměřického zákona by mělo být vymezení pojmu technické mapy obce, úpravy výkonu zeměměřických činností právnickými osobami a vstupu na nemovitosti. Základním vnitřním předpisem upravujícím postupy digitalizace katastrálních map je Návod pro obnovu katastrálního operátu a tento předpis bude zásadním způsobem novelizován s ohledem na změny v katastrální vyhlášce a dalších předpisech a bude upravovat postupy jak obnovy novým mapováním, tak i přepracováním.

Dalším zástupcem ČÚZK byla Ing. Valdová, která se zaměřila na digitalizaci SGI z pohledu požadavků směrnice INSPIRE, která stanoví obecná pravidla pro prostorové informace v Evropském společenství. Směrnice vstoupila v platnost 15.5.2007 a od tohoto data běží lhůty pro splnění základních dílčích úkolů, z nichž je jistě nutné uvést lhůtu 2 roky pro implementaci směrnice do právního řádu členských zemí EU a přijetí prováděcích pravidel pro základní témata. Velmi důležitým úkolem je dále vytvoření metadat, což jsou popisné informace, kterými jsou služby nebo data založené na prostorových datech blíže popsány pro potřeby jejich uživatelů. Základními požadavky směrnice INSPIRE tedy je:
• vést data SGI a poskytovat služby dle zásad interoperability,
• dle výstupů z draftů týmů pro datové specifika poskytovat vektorová data,
• vytvořit metadata k datovým sadám dle ISO 19115,
• vytvořit síťové služby dle standardů OGC.
K zajištění těchto služeb bude ČÚZK provozovat vlastní geoportál a dále poskytovat vybraná data v rámci otevřeného portálu. Vybudováním národního portálu nepatří mezi úkoly ČÚZK.

Využívání katastrálních map ve státní statistice bylo předmětem příspěvku Ing. Udržalové z ČSÚ, která podrobně seznámila s historií postupného vytváření mapového modelu pro zpracování dat ČSÚ. Katastrální mapa je spolu s ZM 10 a ortofotomapou již dlouhodobě využívána pro interní mapové služby k editaci budov, ulic, adresních míst a hranic sčítacích obvodů, dále pro popisy a mapy okresů, obcí, sídelních a statistických jednotek s adresními detaily a v neposlední řadě pro prezentaci dat (publikace, mapy pro tazatelskou síť). V současné době dobíhá lokalizace budov a správa definičních bodů budov přejde z ČSÚ na ČÚZK. V oblasti správy hranic je dokončena aktualizace hranic katastrálních území za roky 2001-2006 dokončen a od letošního roku lze očekávat přechod na režim průběžného zpracování změn na základě ohlášení z příslušných katastrálních úřadů. Velmi zajímavou částí vystoupení Ing. Udržalové byly následné konkrétní praktické ukázky, které se týkaly opravy hranice KÚ a opravy identifikací příslušných budov a dále lokalizace budov a ulic v registrech ČSÚ.

Od roku 2008 startuje územní příprava SLDB 2011, která bude obsahově a technologicky inovována; je počítáno s webovou aplikací revize nad veřejnými mapovými službami ČÚZK, Rutinní využívání mapových služeb ZABAGED, ortofoto a katastrálních map jednou ze zásadních podmínek efektivního sběru a zpracování dat v geografických projektech ČSÚ.

Ve svém druhém vystoupení se Ing. Štencel zaměřil na možnosti spolupráce ČÚZK se soukromou sférou a dalšími subjekty při tvorbě digitální formy katastrální mapy a její předpokládaný rozsah. Míra možného zapojení dalších zpracovatelů dílčích technologických etap je v rámci základních postupů obnovy katastrálního operátu (novým mapováním, přepracováním a při pozemkových úpravách) různá. V případě nového mapování předpokládá ČÚZK zadání prací při vybudování PPBP, vlastního měření polohopisu a vhodná je i spolupráce na zpracování obnoveného SGI a SPI. U přepracování by mělo jít o určení souřadnic bodů polohopisu (výpočty původních měření podle Instrukce A, THM, ZMVM, geometrických plánů), zaměření identických bodů pro přepracování katastrálních map v souřadnicovém systému stabilního katastru a rovněž podíl na zpracování. Obnova katastrálního operátu na základě výsledků pozemkových úprav je primárně založena na spolupráci více zpracovatelů a je důkazem toho, že při digitalizaci SGI úspěšně kooperovat lze. Katastrální úřady se soustředí na domapování částí území vyloučených z KPÚ v rámci dané lokality, převážně tedy intravilánů obcí.
Za etapy, které je vhodné či nutné zajistit kapacitami KÚ byly označeny tyto:
• přípravné a dokončovací práce uložené legislativou (od vyhlášení obnovy operátu po řízení o námitkách a vyhlášení platnosti),
• revize katastru,
• zjišťování hranic,
• transformace a dotransformace rastrových a vektorových dat
• převzetí a zpracování obnoveného SGI a SPI.

Velmi zajímavá a aktuální se jeví i spolupráce při tvorbě orientační mapy parcel, která by mohla najít využití pro potřeby územního plánování, kde nový SZ předpokládá digitální formu podkladu. ČÚZK v tomto směru nabídl spolupráci při pořízení a poskytování definičních bodů parcel a rovněž při vektorizaci a vedení vektorové formy OMP či různých účelových map pro potřeby jiných orgánů veřejné správy. Pro tyto účely budou aktualizována Pravidla ČÚZK o postupu katastrálního úřadu při digitalizaci souboru geodetických informací katastru nemovitostí pro tvorbu územně orientovaného informačního systému.

Po skončení 1. bloku proběhla diskuse, která se dotkla zejména přednášky Ing. Štencla. V souvislosti s nově přijímanými zaměstnanci resortu ČÚZK padla otázka, ve které byla vznesena pochybnost spočívající na faktu, že navýšení počtu zaměstnanců resortu ČÚZK o 300 pracovníků současné velmi pomalé tempo příliš nezvýší. Odpovědí na tuto otázku bylo, že dosud byla digitalizována zejména území, ve kterých byla digitalizace katastrální mapy časově velmi náročná (velká města, lokality s mapou podle Instrukce A, THM nebo ZMVM) a pro zbývající katastrální území, převážně s mapou v sáhovém měřítku, se patřičného tempa podaří dosáhnout. Zástupce firmy Gepro prezentoval možnost přechodného vedení hybridní formy KM s rastrovým obrazem doplněným vektorovou kresbou změn.

Po přestávce se ujal slova RNDr. Skrášek z útvaru správy GIS Zlínského kraje, který představil tzv. účelovou katastrální mapu (ÚKM) Zlínského kraje. Uvedl, že šlo o společný projekt Zlínského kraje a Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, který vytvořil systém pro vytvoření, správu a aktualizaci obrazu katastrální mapy pro potřeby veřejné správy v kraji. ÚKM má v současné době podobu digitální bezešvé katastrální mapy a mapy bývalého pozemkového katastru s umístěním v souřadnicovém systému S-JTSK a zahrnující území všech katastrálních území územního obvodu Zlínského kraje. Polohopis katastrální mapy je plně vektorový pro celé území a smluvně je zajištěna i aktualizace tohoto díla 2x ročně. Základním zdrojem datového obsahu se staly účelové katastrální mapy obcí pořízené pro různé účely v posledních cca 15 letech. V první fázi projektu byla vytvořena hybridní forma tohoto díla ve formě rastrových dat listů katastrálních map s doplněním definičních bodů parcel v podobě vektorové kresby parcelních čísel. V roce 2006 Zlínský kraj rozhodl o financování dokončení plné vektorizace ÚKM pro podporu tvorby ÚAP.

Využití ÚKM v krajských podmínkách:
• základní referenční podklad
• lokalizace parcely v území podle parcelního čísla
• zjištění, na které parcele se „něco“ nachází
• vytváření vlastnických map, identifikace vlastníků
• úlohy v územním plánu související
••• s využitím území
••• s rozdíly skutečného a právního stavu v území
••• s ÚAP
••• s ÚPD
V závěru svého vystoupení Dr. Skrášek uvedl, že ÚKM ZK je pro Zlínský kraj, jeho obce a projektanty nenahraditelný mapový podklad, jehož okamžité využití bylo hlavním důvodem jeho tvorby do doby dokončení digitalizace katastrálních map. Kraje a ČÚZK mohou na jejím vytváření smysluplně spolupracovat.

Do tvorby a možností využití vektorových polohopisných dat na území Prahy zasvětil zúčastněné RNDr. Bareš z Útvaru rozvoje hl. m. Prahy. Po úvodním exkurzu do historie tvorby polohopisných dat z pohledu technické mapy města sahajícím až do šedesátých let minulého století s klíčovými roky 1987, kdy byla tvorba JDMP zahájena a 2002, kdy byla dokončena na celém území města.

JDTM obsahuje:
• obraz katastrální mapy
• polohopis technické mapy
• inženýrské sítě
• výškopisné body
• symboly, popisy
a je aktualizována na základě dat katastrálního úřadu a správců sítí, dokumentace skutečného provedení staveb a celoplošného doměřování.

Hlavními uživateli JDMP jsou městská správa, státní správa, správci síti a v neposlední řadě i široká veřejnost.
Následně byly vyjmenovány nejdůležitější agendy využívající JDMP. Jsou to:
• Krizové řízení a protipovodňová ochrana
••• Zátopový model
••• Evakuační plán
• Územní plánování
• Správa majetku
••• Podklady pro rozhodování samosprávných orgánů
• Stavební řízení

Na podkladě JDMP jsou s využitím výškopisných dat resp. laserscanningu dále vytvářeny další produkty, jako 3D jednotná digitální mapa Prahy, digitální model terénu a 3D Digitální model zástavby a zeleně.

Problematice využití katastrálních map jako součásti územně analytických podkladů se následně věnovali ve svých příspěvcích Ing. May z Ministerstva pro místní rozvoj a Ing. Razska z magistrátu města Opavy. Z obou příspěvků vyplynulo, že katastrální mapa je jedním ze základní podkladů územního plánování a grafická část ÚAP obcí má být zpracována
• v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK)
• digitálně, a to nejlépe vektorově.
Zákon pak stanovuje pro vlastníky technické infrastruktury povinnost poskytování polohopisné situaci technické infrastruktury dokončené a zkolaudované po 1.1.2007 v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku podrobnějším. Uvedené požadavky jednoznačně generují tlak na dokončení digitalizace katastrálních map a spolupráci všech zainteresovaných subjektů.

Ing. Fafejta, předseda KGK, ve svém příspěvku zhodnotil současný stav a tempo digitalizace katastrálních map, které označil za nedostačující. Kriticky se dotkl digitalizace katastrálních map prováděné na náklady měst a obcí bez patřičné spolupráce katastrálních úřadů. Vznikala tak díla, která byla nepravidelně aktualizována a jejich využití v informačních systémech obcí bylo omezené. V poslední době vznikající orientační mapa parcel vytvořená částečně na bázi vektorových i rastrových dat má rovněž omezené využití. Ve spolupráci krajů, měst, obcí, správců TI a geodetických firem s katastrálními úřady je nutné soustředit síly a finance na vznik digitálních katastrálních map. V závěru uvedl, že při maximálním využití kapacit soukromých geodetických firem a podle hesla vypůjčeného od našich rakouských kolegů „KATASTR JAKO DÍLO VŠECH OPRÁVNĚNÝCH ZEMĚMĚŘICKÝCH SUBJEKTŮ“, by se mohlo podařit zkrátit termín digitalizace z roku 2014 na rok 2011.

Seminář poskytl prostor pro zprostředkování informací souvisejících s digitalizací katastrálních map i pro četné diskuse, ať již přímo k přednáškovým blokům či v kuloárech. Pro zájemce o podrobný obsah příspěvků jsou všechny prezentace dostupné na webových stránkách Nemofora na adrese www.cuzk.cz/nemoforum.

Zdroj: Nemoforum