Sto let české zemědělské vysoké školy v Praze
Petr Skála
- 19. září 2006, 11:22:39
PRAHA ( září 2006) - V polovině září vyvrcholily oslavy stoleté historie České zemědělské univerzity v Praze. Slavnostního zasedání vědecké rady se zúčastnili rektoři českých a moravských vysokých škol i zástupci některých evropských univerzit. Od začátku září se na jednotlivých fakultách také postupně setkávali jejich absolventi.
Základy České zemědělské univerzity (ČZU) byly položeny v roce 1906, kdy 26. října císař František Josef I. schválil zřízení samostatného zemědělského odboru na Českém vysokém učení technickém v Praze. „Do roku 1950 naše vysoké školství vychovalo více než deset tisíc posluchačů a po roce 1950 do letoška už více než šedesát tisíc odborníků, které můžeme najít ve všech oblastech hospodářského a společenského života,“ uvedl rektor ČZU Jan Hron na úterním zasedání vědecké rady. Ministryně zemědělství Milena Vicenová ocenila jeho vědecké úspěchy a pedagogický přínos zlatou medailí.
„Česká zemědělská univerzita slaví stoleté výročí. Připomíná zralou dámu, kterou šlechtí prestiž a mezinárodní uznání,“ pronesla ministryně na slavnostním shromáždění.
Univerzita v pražském Suchdole patří od loňska do tzv. euroligy, tedy do společenství šesti prestižních evropských univerzit orientovaných do oblasti zemědělských a přírodních věd, připomněl její rektor. „Naší snahou je v tomto duchu připravovat přibližně 16 tisíc studentů, letos zapsaných na bakalářské, magisterské a doktorské úrovni, a to nejen pro zemědělskou a lesní prvovýrobu, ale do celé oblasti potravinových řetězců, kvality potravin, ochrany životního prostředí, ekologie, rozvoje venkova, krajinného inženýrství, zahradní architektury, ekonomiky a řízení podnikatelských subjektů, servisních a poradenských organizací v agrárním prostoru,“ řekl Jan Hron. Promluvil také o poslání ČZU – být prestižní evropskou vzdělávací, vědeckovýzkumnou a poradenskou institucí, plnit funkci oponenta a konzultanta, a to nejen v agrárním prostoru a nejen v České republice.
Ředitel odboru vysokých škol na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy Josef Beneš ocenil, že klesá nezaměstnanost absolventů univerzit a ČZU v tom patří mezi nejlepší.
„Přeji ČZU, aby byla nejen základnou vzdělanosti, ale také podnikatelskou univerzitou a byla schopna ukázat, kolik vygenerovala nových pracovních míst, kolik vyrobila velkých projektů, které se uplatní,“ připojil se ke gratulantům předseda České konference rektorů Petr Sáha.
Od nového školního roku, který za několik dní začíná, se zlepší podmínky pro výuku na největší fakultě ČZU - provozně ekonomické. Minulé úterý byl slavnostně otevřen nový pavilon, přistavěný k původní budově fakulty. „Rozšíření prostor umožní, aby se nevyučovalo od sedmi hodin ráno do 22 hodin, ale snad do 20 hodin,“ řekl rektor Hron s tím, že prozatím skončila první etapa výstavby. Provozně ekonomická fakulta je podle děkana Miroslava Svatoše největší a nejžádanější ekonomickou fakultou v České republice. „Ročně se k nám hlásí přes devět tisíc studentů,“ dodal.
Nejstarší je na ČZU Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů s dřívějším názvem agronomická, naopak nejmladší je Lesnická a environmentální fakulta. V Suchdole je možné studovat také na Technické fakultě nebo na Institutu tropů a subtropů.
„Vzdělání a věda jsou hnacím motorem celé civilizace,“ řekla na akademické půdě ministryně zemědělství. Česká republika ale zaostává v celkovém počtu vysokoškoláků, poukazuje zpráva OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zveřejněná minulý týden. Vysokoškolsky vzdělaný je každý osmý Čech, což je dvakrát méně, než činí průměr ve třiceti nejvyspělejších zemích světa sdružených v OECD. Česko dává na vzdělání 4,7 procenta HDP, zatímco průměr OECD je 6,3 procenta. Třeba Polsko investuje do vzdělání 6,4 procenta HDP.
Jak je na tom české zemědělství v úrovni odborného vzdělání, sleduje Český statistický úřad. Podle jeho údajů má 84 procent pracovníků v podnicích právnických osob středoškolské, vyšší nebo vysokoškolské zemědělské vzdělání. U fyzických osob je to pouze 21 procent, avšak tito lidé, kteří po změně režimu navázali na tradici rodinného hospodaření, mají mnohdy středoškolské či vysokoškolské vzdělání v jiném oboru.
Zdroj: Agroweb klikni zde !!!
|
