M?sto P?elou? má svoji dlouholetou historii. Nejstarším pramenným dokladem o existenci P?elou?e pochází z konce 11. století. Osada „P?elú?ie“ byla poprvé jmenována jako sou?ást panovnické donace nov? založené církevní instituce v zakládací listin? benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem. St?edov?ké P?elú?í leželo v dnešní ?ásti m?sta Na Dole, kde stály z?ejm? rybá?ské domky. Samotný název m?sta si prošel mnoha podobami. Ve 12. století byl název „Priluche“, který v p?ekladu znamenal osada ležící „p?i lukách“, resp. „p?ed lukami“. O století pozd?ji (r. 1261) byla P?elou?i ud?lena m?stská práva po vzoru Kou?imi a Kolína ?eským králem P?emyslem Otakarem II. Protože v 16. století rostl význam Pardubic a tak roku 1518 se m?ste?ko P?elou? stalo sou?ástí pardubického panství. Význam P?elou?e dokládá první mapa ?ech z roku 1518, kterou známe jako Klaudyánovu mapu, na níž je P?elou? zakreslena. M?žete si p?ed návšt?vou m?sta na Labi ješt? pamatovat, že roku 1580 byla P?elou? povýšena na m?sto a poté následovalo období zna?ného rozvoje narušené až t?icetiletou válkou, po které z m?sta zbyly jen hromady ruin a jen st?ží bylo poznatelné, kde který d?m m?l své místo. Roku 1680 zasáhl P?elou? mor, který výrazným zp?sobem zredukoval po?et obyvatel a dal podn?t k výstavb? nového h?bitova na Svatém poli. Na h?bitov?, který se nachází východn? od m?sta, stála nejprve d?ev?ná kaple, pozd?ji nahrazená kaplí barokní Navštívení Panny Marie, která tu je dosud, Na uct?ní památky morové epidemie byl na m?stském nám?stí postaven morový sloup se sochou Jana Nepomuckého. Další tragédie postihla P?elou? roku 1707 v podob? rozsáhlého požáru. Požár m?l pro m?sto katastrofální d?sledky, jelikož pohltil podstatnou v?tšinu dom? ve m?st? i na p?edm?stí.
Posko?me však staletími dál. V pr?b?hu devatenáctého století se v P?elou?i postavilo mnoho nových budov a m?sto se za?alo nejenom vyvíjet, ale i modernizovat. Roku 1882 zaujala severní stranu nám?stí novorenesan?ní novostavba nové radnice a m?š?anské školy. Daleko dominantn?jší stavbou byla a je Ob?anská záložna na východní stran? nám?stí, vystav?na v letech 1899 - 1901. Všechny tyto stavby m?žete obdivovat v plné kráse, nebo? stojí na svých místech bez velkých stavebních zásah?. ´
P?ed první sv?tovou válkou prob?hla elektrifikace m?sta, výstavba mostu a hydroelektrárny a roku 1910 zapo?ala p?estavba p?elou?ského nádraží, které již neposta?ovalo provozu na obou tratích. Regula?ní úpravy Labe výrazn? pozm?nily i charakter krajiny. P?elou? byla ve své dob? od roku 1850 i okresem a tak pro ni významným zlomem byl 1. 6. 1960, kdy byl okres P?elou? zrušen. M?sto sice ztratilo na významu, ale neubylo mu na jeho rozvoji.
Nejvýznamn?jším m?stským symbolem je znak m?sta P?elou?e, který tvo?í ve zlatém poli ?erný rošt, obráceným držadlem dol?. Takto se objevuje na pe?etích již ze 16. století a vyhovuje zásadám heraldiky.
Památkou, na kterou se m?žete podívat zvenku i zevnit? je p?vodn? románský farní kostel sv. Jakuba, pozd?ji barokn? upravený, který spolu s budovami fary a staré lékárny, vystav?nými v roce 1809, vytvá?í svérázné zákoutí p?i severní stran? nám?stí. Zde objevíte na dlažb? chodníku vyzna?ené místo, kde v roce 1738 vykonal jezuita Koniáš typický církevní kulturní po?in v podob? pálení "kací?ských" knih. Protože ze starších budov se jinak v centru m?sta v d?sledku rozsáhlé stavební ?innosti ve druhé polovin? 19. století mnoho nedochovalo, dívejme se v P?elou?i na nov?jší budovy. t?eba na významným ?eským architektem Rudolfem K?íženeckým vyprojektovaný nový evangelický kostel v P?elou?i (1904).
P?enesme se do nového tisícíletí a radujme se, že už motoristé nemusí ?ekat u závor na p?ejezd vlak? z Prahy i z Pardubic, ale mohou železni?ní tra? p?ekonat nadjezdem. P?i jeho budování se dokonce i tra? trochu narovnala.
P?elou? je kulturním centrem regionu a k nejznám?jší akci pat?í výro?ní ceny za dabing pojmenované po vynikajícím herci Františekovi Filipovskému, který se narodil 23. zá?í 1907 práv? v P?elou?i a po celý sv?j život se do svého rodného m?sta ?asto a rád vracel. Protože populární herec zanechal více než sto skv?lých filmových rolí, hrál v nejvýznamn?jších ?eských divadlech, avšak nejvíce proslul jako dabér zejména geniálním dabingem francouzského herce Louise de Funèse, tak v roce 1994 se uskute?nil nultý ro?ník udílení cen, které jsou spojeny práv? se jménem slavného rodáka. Akce je obvykle p?ipravována na t?etí sobotu v zá?í.
V P?elou?i podle jisté pov?sti zdejší radní cht?li kdysi vy?ešit problém v podob? rostoucí trávy na m?stské v?ži neskute?ným nápadem. Na v?ž prý vytáhli vola, aby se tam v?l na v?ži osv?žil travnatým porostem. Tuto pov?st p?i jedné slavnosti uspo?ádané po roce 1990 po?adatelé cht?li znovuvsk?ísit a jak si ?ekli, tak ud?lali. P?ed školu, z jejíž v?že na kladce bylo spušt?no lano, p?ijel valník s živým volem. Chasníci za velkého zájmu divák? na krk vola uvázali lano a za?ali jej natahovat. Napnutý dav divák? se však nedo?kal trápení nebohého zví?ete, ale do výšky byla za velkého veselí vytažena jen atrapa vola. Škoda, že se akce neopakovala. Prý to vrhalo špatný obraz na m?sto, tvrdili poté radní m?sta, kte?í se báli, že P?elou?i budou lidé ?íkat Kocourkov.
V P?elou?i se m?žete do?kat i sportovních zážitk?. Na zdejším žákovském turnaji v kopané, který se koná každý rok za?átkem ?ervence, kdysi hráli i pozd?jší reprezentanti, ale v P?elou?i se hraje dob?e i ragby. V devadesátých letech se tu hrálo ve h?e se šišatým mí?em dokonce ligové derby mezi tehdejším armádním týmem a civilním klubem. Civilní klub má vedle mládežnických družstev, i tým muž? a žen.
Do P?elou?e se nejlépe a levn? dostanete vlakem. Každou hodinu zde zastavuje rychlík jedoucí z Prahy sm?rem na Pardubice a v hodinovém intervalu jezdí rychlíky i z Pardubic do Prahy. Z P?elou?e jezdí po jiné trati motorá?ek do He?manova M?stce p?es Choltice, kam si m?žete ud?lat krásný výlet. Nedaleko P?elou?e jsou i Slavíkovy ostrovy a kousek za nimi Opatovický kanál.
Podobný ?lánek vyšel i na webových stránkách TURISTIKA.CZ , kde jej m?žete navíc hodnotit.
Auto?i Petr Skála a Marta Skálová mám d?kují za p?íze? ...
Klikni a uvidíš !!!
