Po Geometrickém plánu napsal Zeměměřické právo
Petr Skála
- 16. únor 2005, 04:40:56
PRAHA (15.2.2005) - Je sympatické, že se každým rokem rozšiřuje nabídka odborných publikací určených pro zeměměřiče. Mezi novinky patří i knížka Jana Bumby - Zeměměřické právo a katastr v technicko-právních souvislostech. Přečtěte si recenzi na tuto publikaci, jež vyšla v prosinci 2004 v nakladatelství Linde Praha.
Po Geometrickém plánu napsal Jan Bumba Zeměměřické právo
Zeměměřické právo. Zeměměřictví a katastr v technicko-právních souvislostech
Autor: Ing. Jan Bumba * Nakladatelství: Linde Praha * Měsíc a rok vydání: prosinec 2004
Vydání: 1. * Formát: A5, brožovaný * Počet stran: 208 * Cena: 290 Kč
Jan Bumba není žádným autorským nováčkem. Při podrobném hledání jeho prací si budete prohlížet odborné časopisy jako jsou Právní rádce, Geodetický a kartografický obzor a také první ročníky Zeměměřiče, kde autor začínal psát své první pojednání o katastru nemovitostí a příslušných paragrafem dokonce na pokračování. Od konce roku 2004 jeho dřívější titul Geometrický plán vydaný v nakladatelství Linde nezůstal u tohoto nakladatelského domu osamocený. Jan Bumba si pro další titul zvolil vskutku rozsáhlé téma – Zeměměřické právo.
Bumbova publikace začíná od Adama vlastně od primitivních počátků evidenčních instrumentů – katastrů i veřejných knih a čtenáře vede historií až k současnému katastru nemovitostí. Z textu se dozvíte o právních principech, které fungovaly celá staletí a jsou podkladem i současného katastru nemovitostí. Na vývoj evidenčních instrumentů od prvních soupisů půdy až k současném katastru navazuje vývoj evidování věcných práv k nemovitostem. V jednotlivých kapitolách si tu přečtete o zemských deskách, horních, pozemkových a železničních knihách, aby jste se dále seznámili podrobně například i s knihovními zásadami a se současným postavením a využíváním pozemkových knih. Knížka nepomíjí ani katastrální zákon z roku 1927 a přináší i praktické informace třeba o technologiích s jakými se v té době vyhotovovaly geometrické plány.
I druhá část popisující horkou současnost je zajímavá, třebaže se zabývá hlavními zásadami katastrálních právních předpisů a technických podkladů katastru nemovitostí.
Pozornost si zaslouží kapitola katastrální mapa doplněná ukázkami a názorným grafem, který v podobě nanuku ukazuje, proč se musíme stále zabývat sáhovými mapami. Škoda, že se autor o měřítku 1:2880 nerozepsal více a neuvedl známý názorný obrázek z Maškovy publikace o Pozemkovém katastru. Zdá se mi, že zejména období přechodu map do tzv. souvislého zobrazení mohl popsat podrobněji, aby čtenář pochopil, jak může mapám s největším podílem v grafickém Bumbově nanuku věřit. Na tomto místě pochopíte, proč má kniha na závěr šest prázdných stránek pro poznámky, kam doporučuji si vypsat například zkratky v textu vysvětlené (PET) i nevysvětlené (ET). Čtenář se od loajálního státního úředníka Bumby o digitalizované mapě dozví větu, která by se mohla uvádět jako příklad zeměměřické diplomacie. „ Její dominantní charakteristikou je přesnost podrobných bodů, která je horší, v nejlepším případě rovna kódu kvality 5 nebo odpovídá kódu kvality 8 bodu 12.15 přílohy.“ Leckdo čtenářů by asi volil pro digitalizovanou mapu jiné snad i expresivní výrazy.
Dobře je zpracovaná rozsáhlá kapitola zabývající se vazbami katastru nemovitostí na právní okolí. Dozvíte se, jak je zeměměřické právo více nebo méně provázané s občanským právem, právními předpisy z oborů zemědělství, lesnictví, stavebnictví, energetiky, telekomunikací, vodního hospodářství a životního prostředí. Je tu uvedena souvislost zeměměřického práva s paragrafy, jimiž se řídí bydlení v bytech. Nenašel jsem tu však odkaz na autorský zákon, v jehož výkladech se píše o mapách včetně našich rozmanitých katastrálních map. Na dalších stránkách se dočtete o věcném břemeni a dále se autor probírá zeměměřickým zákonem od výkladu pojmů až po porušování pořádku na úseku zeměměřictví. Pokud chcete vědět více o scelovacích řízeních nebo pozemkových reformách, tak listujte na stránkách 135 až 138.
Posledních šedesát stránek publikace patří přílohám. Janu Bumbovi slouží ke cti, že do knížky tentokrát nezařadil úplný text některé z právních norem například zeměměřický zákon a prováděcí vyhlášku k němu, což se stalo u knížky Geometrický plán, ale napsal výstižné komentáře k novelám pěti zeměměřických a katastrálních právních norem. Je totiž dobré vědět, jak se právní normy vyvíjely.
Seznamy souvisejících právních norem a technických předpisů uzavírají publikaci, která je užitečná.
Aby autor moc nezpychl, tak se v knize najdou i nějaké překlepy. Musím se přiznat, že při setkání s výrazem Vesnické guntovní (správně gruntovní) knihy v tabulce na straně 30 jsem si pro jistotu ověřoval, zda jde či nejde o překlep, neboť autora znám jako precizního odborníka. I uvedený překlep je důkazem, že knížku napsal jeden z nás a nutno dodat, že ji napsal pro nás zeměměřiče. Díky Jane Bumbo.
Rada pro šetrnější zájemce o publikaci. Pokud máte ve svém okolí děti, vnuky, snachy, zetě, neteře, synovci a podobně, kteří studují jakoukoliv vysokou školu a máte o knížky vydavatekství Linde zájem, tak tyto studenty vyšlete do nakladatelské prodejny v Praze v Opletalově ulici 37, kde jim po předložení studijního průkazu bude poskytnuta sleva 15 % pro tituly nakladatelství Linde a 10 % pro ostatní tituly. Upozorňujeme čtenáře na to, neboť právnická literatura skutečně leze do nákladů, výdajů zkrátka do peněz a slevy mohou být v řádech tří cifer.
|
